Jak zvolit mezi relativními a absolutními adresami v odkazech

Odkaz na stránku můžete zapsat třemi způsoby a všechny se v prohlížeči chovají stejně. Vyhledávače a váš provoz ale ne. Jiný zápis přežije přesun webu na novou doménu, jiný vás ochrání před kopií obsahu na cizím serveru. Rozdíl se ukáže při migraci, při testování nebo když se stránka zkopíruje jinam. Abyste si mohli vybrat podle situace, projdeme obě varianty a jejich slabiny.

Co se liší v zápisu

Absolutní adresa obsahuje všechno: protokol, doménu i cestu. Například https, název domény a pak adresa stránky. Funguje stejně odkudkoli, protože nezávisí na tom, kde se právě nacházíte. Je delší a obsahuje jméno webu.

Relativní adresa počítá s tím, že se nachází na stejném webu. Zapíšete jen cestu, třeba lomítko a název stránky. Vznikne dvojí varianta: s počátečním lomítkem se odkaz počítá od kořene webu, bez lomítka od aktuální složky. Právě druhá varianta bývá zdrojem chyb.

V HTML se oba zápisy vyskytují v atributu href. Prohlížeč si relativní odkaz sám doplní o aktuální doménu a protokol. Vyhledávač to dělá také, ale podle základní adresy stránky. Proto záleží na tom, na jaké adrese se stránka právě zobrazila.

Srovnání obou zápisů v praxi

V tabulce vidíte hlavní rozdíly. Rozhodují situace, ne nějaký univerzálně lepší zápis. Čtěte ji podle toho, co řešíte právě vy.

Pro testovací prostředí a pro vývoj je relativní zápis pohodlnější. Pro obsah, který putuje mimo web, je spolehlivější absolutní.

Kritérium	Absolutní adresa	Relativní adresa
Přenos na jinou doménu	Nutná úprava všech odkazů	Funguje bez zásahu
Test na pracovní kopii	Odkazy mohou vést na ostrý web	Zůstávají na testu
Kopie obsahu na cizím webu	Odkazy zůstanou na váš web	Odkazy se rozbijí
Riziko překlepu	Vyšší u delších adres	Vyšší při složkách bez lomítka
Délka kódu	Delší	Kratší

Kdy vyhrává absolutní adresa

Absolutní zápis je nutný všude, kde obsah opouští váš web. Týká se to newsletterů, RSS kanálů, obrázků v sociálních sítích nebo dokumentů ke stažení. Čtenář totiž otevírá odkaz mimo váš server a relativní cesta by nikam nevedla.

Absolutní podoba se také doporučuje u kanonické adresy a u souboru sitemap. Vyhledávač u nich očekává plnou adresu včetně protokolu. Relativní hodnota by mohla být vyložena nejednoznačně.

Další výhodou je ochrana před kopírováním. Když někdo okopíruje váš článek i se zdrojovým kódem, absolutní vnitřní odkazy mu zůstanou ukazovat na váš web. Neplatí to vždy, ale někdy nechtěně získáte odkazy z obsahu, který by jinak žádné neměl.

Kdy se hodí relativní zápis

Při vývoji a testování se vyplatí. Web běží na lokálním počítači, na stagingu a potom na ostré doméně, a relativní odkazy se přizpůsobí všude. Nemusíte před spuštěním přepisovat stovky adres.

Zvlášť pohodlné je to u webů, které se mohou stěhovat. Při změně domény pak nemusíte upravovat každý vnitřní odkaz, přestože přesměrování, kanonické adresy a mapu webu stejně musíte nastavit znovu. Relativní zápis jen snižuje počet míst, kde se může něco rozbít.

Většina redakčních systémů generuje odkazy sama. Zeptejte se, jaký zápis používá, než ho začnete přepisovat. Šablony a menu mívají vlastní logiku a ruční zásah ji může narušit.

Typické chyby v obou variantách

U relativních odkazů bez počátečního lomítka vzniká zdvojená cesta. Odkaz se na hlubší adrese doplní o aktuální složku a vede na neexistující stránku. Crawler pak najde zbytečné chyby 404.

U absolutních odkazů se často mísí http a https, nebo varianty s „www“ a bez něj. Stránka se pak vyskytuje na několika adresách, které se musí sjednotit přesměrováním. Nastavte jedinou hlavní variantu a ostatní na ni přesměrujte.

Častým problémem jsou také odkazy v obsahu, který redaktoři vkládají ručně. Tam se mísí oba způsoby, často na jedné stránce. Hromadná kontrola crawlerem takové nesrovnalosti odhalí během chvíle.

Jednoduché pravidlo pro praxi

Pro odkazy uvnitř webu používejte kořenově relativní zápis s počátečním lomítkem, pokud to systém dovolí. Je krátký, bezpečný proti chybám složek a přežije změnu domény. Pro vše, co opouští web, použijte plnou adresu.

Pro kanonické adresy, mapu webu, strukturovaná data a alternativní jazykové verze nastavte plný zápis bez výjimky. Tyto hodnoty čtou roboti, ne lidé. Jednoznačnost je u nich cennější než úspora znaků.

Po každé větší změně pusťte kontrolu odkazů. Hledejte chyby 404, přesměrování řetězců a odkazy na jinou variantu domény. Jedna taková kontrola ušetří týdny dohledávání nepatrných ztrát.

Zdroje

• Google Search Central, dokumentace k adresám URL a kanonickým adresám
• W3C, specifikace HTML a adresování odkazů