Odkazy na neexistující stránky získají hodnotu zpět přesměrováním

Kdo web přestavěl, přejmenoval adresy nebo smazal staré články, často za sebou nechal odkazy z cizích webů, které končí chybou 404. Každý takový odkaz je ztracená hodnota, kterou jde obvykle vrátit během jednoho odpoledne. Stačí zjistit, které adresy ze starého webu mají zpětné odkazy, a každé přiřadit nejbližší živou stránku. Následující postup počítá s běžně dostupnými nástroji, které umí exportovat zpětné odkazy a chyby 404.

Krok 1: seznam adres s chybou 404

Začněte tím, co o chybách ví váš web. V Search Console najdete v přehledu stránek adresy se stavem „Nenalezeno (404)“, další zdroje jsou logy serveru a výstup procházení webu. Exportujte je do tabulky a odstraňte duplicity.

Většina těchto adres je nezajímavá, protože na ně nic nevede. Chyba 404 sama o sobě webu neškodí a u opravdu smazaného obsahu je zcela v pořádku. Zajímají nás jen adresy, na které míří odkazy z jiných domén.

Krok 2: připojte data o zpětných odkazech

Z nástroje na analýzu zpětných odkazů vyexportujte seznam cílových adres a počet odkazujících domén. Spárujte je s tabulkou chyb 404, třeba pomocí funkce VLOOKUP v tabulkovém procesoru. Ponechte jen řádky, kde se obě sady dat shodují.

Seřaďte výsledek podle počtu odkazujících domén, ne podle celkového počtu odkazů. Sto odkazů z jednoho katalogu má menší váhu než pět odkazů z pěti různých odborných webů. Zjevně spamové odkazy z tabulky vyřaďte, přesměrování na ně nic nepřinese.

Krok 3: vyberte cíl pro každou adresu

Cílem by měla být stránka, která tematicky nejlépe navazuje na původní obsah. Starý článek o kotevních textech z loňského blogu přesměrujte na jeho aktualizovanou verzi, ne na hlavní stránku. Hromadné směrování všeho na úvodní stránku Google zpravidla vyhodnotí jako chybu typu soft 404 a hodnotu odkazu nepřenese.

Když pro starý obsah žádná vhodná náhrada neexistuje, přesměrování vynechejte. Stránka s odkazy ze dvou zapomenutých webů nestojí za to, abyste pro ni vytvářeli umělý cíl. Takové adresy raději ponechte na 404 nebo odpovězte kódem 410, který říká, že obsah byl odstraněn natrvalo.

Krok 4: nastavte přesměrování 301

Pro trvalé přesun adresy používejte kód 301, který definuje standard protokolu HTTP. Dočasné přesměrování 302 je určeno pro krátkodobé situace a hodnotu odkazů nepřenáší stejně spolehlivě. Přesměrování nastavíte v konfiguraci serveru, v souboru s pravidly nebo v doplňku redakčního systému.

Dbejte na to, aby vedlo na cíl jedním skokem. Řetěz tří přesměrování za sebou zpomaluje načítání a robotům se při něm hůř prochází. Pokud už starý cíl sám přesměrovává, upravte pravidlo tak, aby ukazovalo na konečnou adresu.

Krok 5: ověřte výsledek a opakujte

Po nasazení projděte několik adres ručně nebo hromadně nástrojem, který vypíše stavové kódy. Hledejte kód 301 a správnou cílovou adresu. Za několik týdnů zkontrolujte v Search Console, zda adresy z chybových hlášení mizí.

U nejcennějších odkazů se vyplatí napsat správci cizího webu a požádat ho o aktualizaci adresy. Odkaz tak povede přímo na živou stránku a nebude závislý na přesměrování. Celý postup pak opakujte po každé větší úpravě struktury webu, třeba při změně domény nebo přechodu na jiný systém.

Můj tip: Doporučil bych vést v tabulce sloupec s důvodem přesměrování, například „nová verze článku“ nebo „shodné téma“. Za rok oceníte, že víte, proč který odkaz míří kam, a nebudete pravidla mazat naslepo při další úpravě webu.

Zdroje

• Dokumentace Google Search Central k přesměrování a stavovým kódům
• IETF RFC 9110 (HTTP Semantics)